Čeští ochránci přírody totiž právě v těchto dnech veřejnosti oficiálně představují nový záchranný program na ochranu unikátních a ohrožených šupinatých savců luskounů na indonéském ostrově Sumatra. Kvůli poptávce po údajně léčivých či magických účincích šupin luskounů a jejich mase jsou v současnosti luskouni nejpašovanějšími savci světa.

Všechny předešlé články pojednávaly hlavně o záchranném programu Kukang a ochraně outloňů. Tentokrát se ale podíváme na jiné, neméně jedinečné živočichy, kteří jsou ohroženi dokonce ještě více než samotní outloni. Nově spuštěný záchranný program Trenggiling Conservation Program se na Sumatře zaměřuje na původní a dnes již kriticky ohrožený druh – luskouna ostrovního. Na ostrově spolupracuje s místními lidmi a buduje specializované záchranné a rehabilitační centrum. Tato mise probíhá ve spolupráci s hlavními partnery programu, kterými jsou Zoo Praha, Zoo Ostrava a Zoo Olomouc. 

Kdo jsou luskouni

Luskouni (Pholidota) představují evolučně jedinečný řád savců příbuzný šelmám. Je známo 8 druhů luskounů, z nichž 4 žijí v Asii a 4 v Africe. Luskouni jsou převážně noční a skrytě žijící tvorové. Jejich potravu tvoří téměř výhradně mravenci a termiti, které loví pomocí dlouhého jazyka. Některé druhy jsou přizpůsobeny šplhání po stromech, při němž využívají částečně chápavý ocas, jiné jsou pozemní. V závislosti na druhu dorůstají velikosti 30-100 cm (bez ocasu) a váhy 2-35 kg. Luskouni jsou na první pohled unikátní tvorové připomínající šišku – jako jediní savci na světě mají tělo pokryto šupinami. Ačkoliv jsou tyto šupiny stejně jako chlupy, kopyta či nehty jiných živočichů tvořeny keratinem, především právě kvůli nim se luskouni dostali na pokraj vyhubení – některé tradiční asijské a africké kultury totiž věří v jejich údajné léčivé či magické účinky. Přestože neexistuje žádný výzkum, který by jejich léčebný účinek potvrdil, lidé věří, že prášek z luskouních šupin léčí kožní a pohlavní nemoci, podporují krevní oběh a laktaci, léčí otoky, astma, abscesy, revma, artritidu, zmírňují bolesti při menstruaci atd. Kromě toho jsou však luskouni i konzumováni – v Asii jako luxusní delikatesa, symbol bohatství a vyššího společenského postavení, v Africe především jako tzv. bushmeat („maso z lesa“). Tito tajemní a málokomu známí samotáři jsou tak v současnosti považováni za nejvíce pašované savce světa. Ačkoliv je jejich obrannou strategií stočit tělo do velmi pevného klubíčka, které je díky tvrdým šupinám například pro tygry, lvy a další predátory téměř nedobytné, proti pytlákům, kteří luskouny často vyhledávají s pomocí vycvičených psů, jsou ale zcela bezbranní. 

Dle Červeného seznamu ohrožených druhů Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) patří všech 8 druhů luskounů mezi druhy ohrožené. V roce 2016 byly všechny druhy luskounů přeřazeny do přílohy CITES I, což znamená, že mezinárodní obchod s luskouny či částmi jejich těl je zcela zakázán. I přesto však bylo podle odhadů za posledních 10 let upytlačeno přes milion luskounů. Největší část obchodu s luskouny probíhá v Asii, konkrétně v Číně, Vietnamu, Malajsii a Hong Kongu. Zdrojem jsou země, kde se luskouni vyskytují v přírodě a kde jsou nelegálně pytlačeni – v Asii je to především Indonésie, Malajsie a Myanmar, v Africe pak Kamerun, Nigérie, Uganda a Sierra Leone a další. V asijských přístavech jsou často zabavovány obrovské zásilky obsahující několik tun mrtvých luskounů, šupin nebo i živých zvířat. Celkově bylo v letech 2007-2016 zdokumentováno 209 velkých zabavení, která obsahovala celkem 34 946 kg šupin, 11 419 mrtvých luskounů a 2 405 živých luskounů. Velmi zajímavá je skutečnost, že z Afriky jsou luskouni do Asie často posíláni také tranzitem přes Evropu (doposud se vyskytly záchyty ve Francii, Belgii, Německu, Nizozemí a Švýcarsku). Nizozemí a Švýcarsko jsou dokonce považovány za země cílové, kde dochází ke spotřebě luskounů, stejně tak jako USA. Více informací o ilegálním obchodu s luskouny naleznete na stránkách kampaně Ukradená divočina: http://www.ukradenadivocina.org/luskouni.html.

Ohrožení luskouni

Situace luskounů ve volné přírodě se kvůli eskalujícímu pytláctví pro šupiny a maso stále zhoršuje. Díky značnému úsilí o jejich ochranu byl v roce 2019 na Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN aktualizován status všech 8 druhů luskounů, předtím naposledy zhodnocený v roce 2013. Luskoun filipínský byl přeřazen z kategorie „Ohrožený“ do kategorie „Kriticky ohrožený“. U dvou afrických druhů, konkrétně luskouna bělobřichého a luskouna velkého, došlo ke změně z kategorie „Zranitelný“ na „Ohrožený“. V případě zbývajících pěti druhů zůstal status stejný, jejich populace se však nadále zmenšují. 

Současný status všech druhů luskounů na Červeném seznamu IUCN je následující:

Asijské druhy:

• L. ostrovní (Manis javanica) – Kriticky ohrožený 
• L. krátkoocasý (Manis pentadactyla) – Kriticky ohrožený 
• L. filipínský (Manis culionensis) – Kriticky ohrožený 
• L. tlustoocasý (Manis crassicaudata) – Ohrožený 

Africké druhy:

• L. bělobřichý (Phataginus tricuspis) – Ohrožený 
• L. velký (Smutsia gigantea) – Ohrožený 
• L. stepní (Smutsia temminckii) – Zranitelný 
• L. dlouhoocasý (Phataginus tetradactyla) – Zranitelný

Trenggiling Conservation Program

V reakci na kritickou situaci luskounů proto nyní vznikl nový záchranný program na ochranu těchto unikátních savců na Sumatře v Indonésii nazvaný Trenggiling Conservation Program (trenggiling je indonéský výraz pro luskouna). Program zaštiťuje indonéská nadace PASAL Foundation, kterou v roce 2017 založili čeští ochránci přírody. Ti se nyní společně se svými indonéskými kolegy začali zaměřovat na kriticky ohroženého luskouna ostrovního (Manis javanica), který se na Sumatře přirozeně vyskytuje. Kromě Sumatry ho můžeme najít od Myanmaru po Vietnam, Malajský poloostrov a ostrovy Jáva a Borneo, kde obývá rozmanité typy prostředí od primárního a sekundárního deštného lesa přes savany a křovinaté oblasti až po plantáže a zemědělské oblasti v blízkosti lidských sídel. V Indonésii je absolutně chráněným druhem, za jehož držení, zabití či obchodování hrozí trest až 5 let odnětí svobody a pokuta v přepočtu až 150 000 Kč. I přesto je podle odhadů mezinárodní organizace TRAFFIC, zabývající se odhalováním nelegálního obchodu s chráněnými druhy, v Indonésii každý rok upytlačeno až 10 tisíc těchto luskounů.

Hlavním záměrem záchranného programu Trenggiling je snížení ilegálního obchodu s luskouny a úbytku jejich populací ve volné přírodě, a to prostřednictvím třech hlavních aktivit, kterými jsou:

1. Osvěta a vzdělávání místních obyvatel s cílem snížit lovecký tlak na volně žijící populace luskounů a zvýšit povědomí o jejich ohrožení, ochranném statusu a mj. také o postizích, které hrozí za porušení zákona – tedy za lov, prodej či nákup luskounů a jejich šupin. 
2. Spolupráce s místními lidmi na přímé ochraně luskounů. Jedním z příkladů práce s komunitami na Sumatře je zaměstnávání bývalých lovců luskounů jako terénních asistentů projektu, kteří díky této podpoře a spolupráci přestali luskouny a další ohrožená zvířata lovit, a naopak se stali jejich aktivními ochránci. 
3. Výstavba a provoz záchranného a rehabilitačního centra na Sumatře, kam budou ve spolupráci s odpovědnými indonéskými úřady umístěni luskouni zabavení v rámci potírání ilegálního obchodu s chráněnými volně žijícími živočichy. V centru jim bude poskytována veterinární péče a proběhne zde nezbytná karanténa a rehabilitace zabavených luskounů za účelem budoucího vypuštění zpět do volné přírody. 

Hlavními partnery programu na ochranu luskounů Trenggiling Conservation Program jsou Zoo Praha, Zoo Ostrava a Zoo Olomouc. Podpory těchto předních českých zoologických zahrad si nesmírně vážíme. Díky ní se nyní můžeme po boku těchto prestižních ochranářských institucí vydat na nelehkou misi na záchranu jedněch z nejohroženějších zvířat naší doby.

Nedávný rozhovor o luskounech a spuštění záchranného programu Trenggiling si lze poslechnout na Českém rozhlasu Sever na tomto odkazu.

Více o programu Trenggiling Conservation Program lze nalézt na nových webových stránkách www.trenggiling.org. Novinky ze záchranného programu můžete sledovat na sociálních sítích věnovaných ochranářským projektům partnerských zoologických zahrad Pomáháme jim přežít, Ochrana přírody v Zoo Ostrava či na webu a Facebooku Zoo Olomouc.