Počet nakažených virem Covid-19 v Indonésii dál stoupá, hranice zůstávají uzavřené, děti nechodí do škol, studenti se nemohou věnovat terénnímu výzkumu, úřady fungují jen „napůl“ a shromažďování občanů dál podléhá řadě omezení. V Balikpapanském zálivu tato krize utlumila jak ochranářské aktivity, tak na druhé straně i některé developerské záměry, které zátoku ohrožují.

Sčítání kahau nosatých podstatně zvyšuje odhad jejich početnosti

Stanislav Lhota s Darmanem už druhý měsíc pokračují v dohledávání a sčítání všech skupin opic kahau nosatých na území celého zálivu. Projekt, který potrvá ještě několik dalších měsíců, už teď přináší některé nečekané výsledky. Populace kahau v některých říčních systémech, kterým jsme v minulých 15 letech nevěnovali tolik pozornosti, je překvapivě početnější, než jsme očekávali. Ačkoli s definitivním závěrem ještě musíme počkat, stávající data naznačují, že by v celém zálivu mohlo žít i více než 3000 kahau nosatých, tedy dvakrát více, než kolik naznačovaly předchozí odhady. V době, kdy hrozí zničení významné části jejich domoviny výstavbou nového hlavního města, je přesné zdokumentování rozšíření a početnosti těchto opic je zásadně důležité.

Pálení dřevěného uhlí se přesunulo na řeku Riko

Jedním z velkých úspěchů předchozích let bylo zastavení kácení mangrovů za účelem pálení dřevěného uhlí v severní polovině Balikpapanského zálivu. Dosáhnout se toho podařilo díky spolupráce se slavným (ale také velmi kontroverzním) ochranářem Willie Smitsema s lesnickou firmou PT ITCI, pro kterou Willie pracuje. Ilegální výrobu dřevěného uhlí definitivně ukončilo několik zátahů, které skončily zabavením lodi a vybavení a demonstrativním zatčením a uvězněním jednoho z uhlířů. Následné vyjednávání mezi ochranáři a uhlířskými gangy pak skončilo propuštěním uvězněného uhlíře, který se poctivě vrátil k rybaření, zatímco několika jeho komplicům nabídla PT ITCI práci při výrobě dřevěného uhlí z dřevního odpadu. Byl to klasický případ ochranářského úspěchu. Jenže pak uplynuly dva roky a my se s uhlíři setkáváme znovu. Ne už na území, které má pod dohledem PT ITCI, všichni se přestěhovali do povodí řeky Riko, která představuje druhé nejcennější území zálivu. Je mezi nimi i ten jeden, který předloni skončil ve vězení.Během sčítání kahau na řece Riko jsme našli celkem 5 uhlířských kempů. Řešení situace ale musí počkat, než skončí pandemie Covid-19 a úřady začnou fungovat.