Odkud tato zvířata pocházejí a jak i my ovlivňujeme přírodu na druhé straně světa aneb úvod do aktivit záchranného programu Kukang.

Obchod s divokými zvířaty je po obchodu s drogami, lidmi a zbraněmi čtvrtým nejlukrativnějším tzv. černým obchodem. Nenasytnost, lhostejnost, ale také pouhá nevědomost lidí může mnoho druhů dovést až k vyhubení. Outloňům se stala osudným jejich roztomilost a tím zvýšená poptávka po nich jako domácích mazlíčcích. Čeští ochranáři se rozhodli proti ilegálnímu obchodu s outloni bojovat a založili tak záchranný program s názvem The Kukang Rescue Program a v rámci tohoto programu řídí záchranné a rehabilitační centrum na Sumatře.

Únos z vietnamského pralesa

Tropický deštný prales ve Vietnamu, místo s téměř 100 % vlhkostí vzduchu a s tisíce druhy rostlin a živočichů. Místo, které skrývá úchvatná zvířata, která lidé chodí obdivovat do zoologických zahrad po celém světě. Toto místo skrývá i záhadného nočního tvora, kterého v České republice nazýváme outloň. V jednom takovém hustém pralese se narodilo mládě outloně, které lidé pojmenovali Sonya. Když byla Sonya stále velmi malá, přišli pytláci a vytrhli ji z náruče její matky. Úzkostlivě ji volala, ale její nářek už nemohl být vyslyšen, protože pytláci její matku krutě zabili ve chvíli, kdy bránila své jediné mládě.

Sonya cítila, že ji společně s dvěma dalšími mláďaty outloňů někam celé dny převáží. Po několika dnech ji svíralo už jen jedno mládě. Otočila se a druhého viděla ležet v rohu přepravky mrtvého. Byl příliš malý na to, aby přežil takový stres a kruté podmínky. Sonyu a druhé přeživší mládě převzal další velký tvor – obchodník. Tento obchodník ji chytil do jedné ruky a ve druhé držel kleště. Sonya začala strachy pískat, obchodník jí násilně otevřel ústa a okamžitě jí bez jakéhokoliv umrtvení začal trhat zuby. Sonyu a druhé mládě pohodili do klece vystavené na spalujícím slunci vedle prašné silnice. Druhé mládě se k ní ale již nepřitisklo, ztratilo příliš mnoho krve a to v kombinaci se stresem způsobilo, že během několika hodin zemřelo. Sonya s nutnou dávkou štěstí přežila. Po několika dnech se ale objevila v obývacím pokoji svých nových majitelů, kteří ji krmí nevhodnou stravou, stále jí vytahují na světlo, které ji oslepuje a také ji dokonce „lechtají“. Sonya stále zvedá své paže, což jejím majitelům přijde legrační. Legrační jim to ale přijde jen proto, že nerozumí chování a fyziologii outloňů. 

Tato Sonya není ale jen ojedinělým případem, stejný osud bohužel potká mnoho jedinců jejího, ale i ostatních druhů outloňů. Podívejme se na příběh Soni podrobněji. Sonya je outloň malý, což je druh přirozeně se vyskytující v Číně, Vietnamu, Laosu a Kambodži. Sonyu vlastní majitel, žijící v Rusku. Mezinárodní obchod s divokými zvířaty podléhá Úmluvě o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících zvířat a planě rostoucích rostlin, tzv. CITES. Rusko je také jednou ze smluvních stran CITES stejně jako všechny země, kde se outloni malí přirozeně vyskytují. Úmluva CITES má několik kategorií, přičemž u zvířat patřící do kategorie CITES I je jakýkoliv obchod až na výjimky zakázaný, což platí i pro všechny druhy outloňů. Transport zvířat, patřící do CITES se musí hlásit sekretariátu CITES. Všechny tyto záznamy jsou ukládány a jsou volně dostupné v databázi. V této databázi se můžeme dočíst, že za posledních 30 let bylo do Sovětského svazu nebo Ruska dovezeno legálně 5 outloňů malých (poslední před 24 lety) a žádný z nich nebyl dovezen ke komerčním účelům. Outloni jsou navíc velice specializovaná zvířata a jejich odchov v lidské péči je málo úspěšný i v odborných zařízeních. Díky těmto skutečnostem je zřejmé odkud Sonya pochází …

Obchod  za za zavřenými dveřmi

Ilegální obchod se zvířaty je v současném světě vedle ztráty životního prostředí jednou z nejvážnějších hrozeb vyhubení mnoha druhů zvířat. Pro veřejnost jsou poměrně známé případy z Afriky, kde dochází k úbytku divokých populací slonů, kteří jsou loveni kvůli jejich klům, či případy decimování nosorožců kvůli jejich rohům, kterým jsou milně přisuzovány zázračné účinky, jako je například vyléčení rakoviny. Rohy nosorožců jsou přitom tvořeny keratinem, stejně jako třeba naše nehty. Po celém světě ale mizí stovky jiných druhů zvířat, které jsme nestihli ani pořádně probádat. Příkladem mohou být luskouni, kteří jsou díky svým šupinám poptávaným zbožím v Asii a v současné době jsou vůbec nejvíce loveným savcem světa. Málokdo ví, že ilegální obchod se zvířaty je vedle obchodu s drogami, lidmi a zbraněmi jeden z nejlukrativnějších ilegálních obchodů na světě. Zabavené exempláře zvířat nebo části jejich těl přímo na území České republiky nejsou žádnou výjimkou.

Můžeme uvést hned několik příkladů, kterými mohou být například kompletní tygří kostra zabavená na Svitavsku, Češi lovící nosorožce pro pašeráky v Jihoafrické republice, 126 kg slonoviny zabavené celníky, či zabavení mořských koníků, krajtího tuku a tygřích špičáků na Letišti Václava Havla v Praze. Více příkladů a tematických článků je krásně popsáno na webových stránkách kampaně Ukradená divočina (www.ukradenadivocina.org). Tohle je ale jen špička ledovce, jelikož většina ilegálního obchodu se odehrává „za zavřenými dveřmi“. Uvádí se, že zaznamenané případy zabavení zvířat a jejich částí představují pouze 10 % celkového ilegálního obchodu (INTERPOL, „Přibližné pravidlo“). „Většinou až náhoda poodhalí, jak velký dopad tento obchod může mít na přežití úchvatných zvířat, která stále ještě žijí nejen v tropických deštných pralesích celého světa, ale třeba i kolem nás, v Evropě.“, doplňuje vedoucí oddělení CITES České inspekce životního prostředí a členka expertní skupiny Interpolu pro wildlife crime Pavla Říhová. V České republice je velmi populární chov různých druhů zvířat a je potřeba si dávat velký pozor, abychom se třeba i nevědomě na tomto ilegálním obchodu nepodíleli.

Na pokraji vyhubení

Na problematiku nelegálního obchodu s outloni se rozhodli reagovat i čeští ochránci přírody, a založili záchranné a rehabilitační centrum pro outloně zabavené z nelegálního obchodu se zvířaty na Sumatře, které je součástí záchranného programu nazvaného „The Kukang Rescue Program“. „Do této doby na Sumatře neexistovalo místo, kam by se zabavení outloni z nelegálního trhu se zvířaty mohli umístit. Kvůli absenci takovýchto míst dochází k zabavování outloňů jen velmi zřídka anebo vůbec, a vymáhání zákonů je tedy značně problematické. My jsme to chtěli změnit.“ vysvětluje koordinátorka veterinární péče a welfare v záchranném programu The Kukang Rescue Program a terénní zooložka Zoo Olomouc Lucie Čižmářová. Například outloň jávský, který se také vyskytuje v Indonésii konkrétně na ostrově Jáva, se právě díky ilegálnímu obchodu se zvířaty již dostal na hranu úplného vyhubení a byl zařazen mezi 25 nejohroženějších druhů primátů na světě.

Poptávka po outloních je vysoká a to především proto, že vypadají tak roztomile. Skutečnost je ale taková, že outloni jsou divoká zvířata a je to také jediný druh jedovatého primáta na světě. U lidí může kousnutí outloněm způsobit anafylaktický šok a jsou známy i případy smrti. Obchodníci tedy často outloňům těsně před prodejem uštípou či vytrhají zuby bez jakéhokoliv umrtvení, aby nemohli pokousat svého nového „majitele“. Obchodníci k této kruté praktice přistupují právě těsně před prodejem proto, že velká část outloňů dostane do ran infekci a zemře. To pak znamená menší zisk pro obchodníka. „Nejlepší tedy je, pokud se outloni zabaví ještě před tím, než se na trhy dostanou, v té chvíli je největší šance, že jim zuby ještě nebyly uštípány.“ doplňuje Čižmářová. Už jen při samotném transportu outloňů z nich více jak 2/3 nepřežije a za posledních 20 let jejich populace v divoké přírodě klesla přibližně o třetinu. 

The Kukang Rescue Program je podporován šesti českými zoologickými zahradami mezi které patří Zoo Ostrava, Zoo Olomouc, Zoo Liberec, Zoo Hodonín, Zoo Na Hrádečku, Zoo Jihlava, dále největší polskou Zoo Wroclaw, německou NaturZoo Rheine a nizozemskou Zoo Ouwehands. Program je také součástí „In situ plánu na ochranu poloopic“ skupiny odborníků pro poloopice tzv. „Prosimian TAG“, která spadá pod Evropskou asociaci zoologických zahrad a akvárií (EAZA) a je podporován i Světovou asociací zoologických zahrad a akvárií (WAZA). Hlavním cílem organizace je boj proti ilegálnímu obchodu se zvířaty se zaměřením oslabení tohoto obchodu s chráněnými a ohroženými outloni v regionu Severní Sumatra. V rámci tohoto boje program postavil záchranné a rehabilitační centrum pro zabavené outloně s cílem navracet je zpět do divočiny, snaží se spolupracovat s místními vládními agenturami na ochraně zvířat a vymáhání zákonů na ochranu outloňů. Dále také pracuje s místními komunitami, a to na několika úrovních, kdy vzdělává místní děti, v nichž rozvíjí kladný vztah k přírodě, či zaměstnává bývalé pytláky, kteří jsou nyní terénními asistenty a ochránci zvířat. „Pokud chceme dosáhnout toho, aby se postoj Indonésanů k ochraně přírody změnil, je nejlepší pracovat s dětmi, které jsou velmi vnímavé a své nově nabyté vědomosti šíří dále.“ uvádí koordinátorka vzdělávání The Kukang Rescue Programu Novitasari Bangun. V neposlední řadě program rovněž vytváří ochránce přírody z místních farmářů prostřednictvím projektu na podporu šetrného pěstování kávy nazvaného „Kukang Coffee“.

Nejsem tvoje hračka

Od roku 2016 na Sumatře také probíhá osvětová kampaň. Náplní osvětové činnosti jsou hlavně přednášky na školách v okolí záchranného a rehabilitačního centra, osvětové akce na veřejných místech a práce s farmáři žijícími na hranicích lesů. Kromě toho záchranný program Kukang založil anglicko-environmentální školu s výukou zdarma pro děti z vesnice Bandar Baru. Založení školy, kde se děti učí kromě angličtiny i o přírodě, zvířatech a jejich ochraně, bylo logickým nástrojem zvyšování povědomí o ilegálním obchodu s outloni a dalšími zvířaty a jeho potírání. „Vzdělávání dětí je velmi důležitou součástí ochrany přírody, jelikož právě ony budou jednou rozhodovat o přístupu budoucí generace k ochraně přírody.“ říká Novitasari Bangun. Děti tuto školu navštěvují třikrát týdně, výuka probíhá pro děti zdarma a pod dohledem tří indonéských učitelek.

Potřeba osvěty ale není jen v zemích, kde ohrožená zvířata, jako jsou například outloni, žijí, ale také v zemích, kam často ohrožená zvířata nebo produkty z nich putují. S nástupem internetu vznikl kanál, kterým proudí různé informace velmi rychle. Bohužel pokud tyto informace pouze zobrazují navenek „roztomilá“ zvířata, jako jsou například outloni, bez jakýchkoli informací o jejich biologii, stává se to nástrojem, který může některé druhy zvířat dohnat až k vyhubení. The Kukang Rescue Program se tedy rozhodl na problém poptávky po outloních na internetu reagovat a vytvořil proto kampaň „I am not your toy!“ (V překladu „Nejsem tvoje hračka!“). „Tato celosvětová kampaň je zaměřena proti popularizaci outloňů jako domácích mazlíčků na internetu. Lidé totiž za samotnou roztomilostí jen stěží vidí krutou pravdu tohoto obchodu a na to je potřeba stále upozorňovat.“ uvádí předsedkyně českého spolku a tisková mluvčí Kateřina Holubová. Snahou je zabránit tomu, aby již neexistovaly další Soni. Příběh Soni ze začátku článku totiž bohužel neskončil pouze v jednom pokoji jejích nových majitelů. Sonya se stala dokonce celebritou po celém světě, protože ji její noví majitelé při tomto „lechtaní“ natočili a video nahráli na internet. Video, kde Sonyu její majitelé „lechtají“ vidělo na YouTube několik milionů lidí po celém světě, kterým to ale nepřišlo kruté, ale naopak roztomilé. Tito lidé totiž neznají celý příběh, a tak si chtějí domů také pořídit svou Sonyu, kterou by mohli lechtat. A proto všechna mláďata, která dnes spokojeně žijí v tropických deštných pralesích, nevědí, jaké nebezpečí jim hrozí od velkých tvorů, kteří jsou jejich vzdálení příbuzní – lidí!